HISTORIE STŘEDISKA PRÁCHEŇ

VZNIK A POČÁTKY STŘEDISKA PRÁCHEŇ

klubovna

V Horažďovicích vzniklo skautské středisko už v roce 1920. Zakladatelem byl bratr Jaroslav Cvach. O rok později, v roce 1921, členové, mezi nimiž byl i horažďovický rodák a spisovatel Josef Pavel, uspořádali 30 denní tábor pod Krašovem v Kralovicích.


Poslední tábor první etapy skautingu v Horažďovicích se konal v roce 1939 u rybníka Zakupu v Oseku.

V předválečných letech byl členem střediska Prácheň také horažďovický rodák Mons. Karel Fořt – Fík (*1921 +2014), katolický kněz známý jako Otec Karel z vysílání Rádia Svobodná Evropa a nositel Řádu TGM.

5. května 1945 obnovili horažďovičtí skauti svůj skautský slib a zapojili se do služeb a hlídek. Skauting v Horažďovicích fungoval do roku 1949, než byl opět zakázán.

V dubnu 1968 byla organizace znovu obnovena. Poslední zápis ve staré kronice je z 2. srpna 1970, pak byla skautská činnost potřetí (a naposledy) zakázána. Někteří členové přešli do turistického oddílu, ale většina oddílů skončila svou činnost. Po roce se z turistického oddílu zpět do skautského střediska nikdo nevrátil.

Tábory 1968 – 1970

  • 1968 Amálino údolí pod Kašperskými Horami
  • 1969 Velká Lípa u Kadova
  • 1970 Velká Lípa u Kadova

Vůdci střediska v letech  1968 – 1970

  • Karel Vlček – chlapecký kmen
  • Květa Vlčková – dívčí kmen

Vůdci oddílů

– Karel Vlček, Jiří Vlček, Eduard Vlček, Ladislav Cvach, Václav Rücker, Ludvík Šneiberg – Tambor (od r. 1970 Středisko Sušice), Jaroslav Nedvěd – Cibulka,…

–  Květa Vlčková, Marie Kubíčková, sestra Vlčková, Milena Straková,…

Další oldskauti

– Jiří Kubíček, Antonín Straka,…

OD REVOLUCE PO SOUČASNOST

Hned po revoluci 1989 došlo ke znovuobnovení střediska v Horažďovicích a jeho činnost úspěšně pokračuje dodnes. Nejvýznamnějšími osobnostmi porevoluční obnovy střediska byli: Jaroslav Vlček – Grizzly, který se stal prvním polistopadovým vůdcem střediska (1990 – 1995), dále pak Antonín Straka, Adolf Hrabáček – Sandy, František Roubal – Skrblík, Marie Kubíčková st. – Maku a Marie Kubíčková ml. (provd. Grolmusová). Po prvotní euforii a velkém nárůstu členů počátkem devadesátých let došlo ke částečnému zmenšení a stabilizaci členské základny. Středisko Prácheň získalo do svého vlastnictví domek v Panské zahradě na Zářečí (Zářečská 628), který se stal klubovnou dívčího kmene. Chlapecký kmen se v 90. letech scházel v nedaleké klubovně „U holubářů“ (Zářečská 632). Od roku 1996 středisko Prácheň každoročně pořádá tradiční akci Setkání skautů na Otavě. V letech 1997-1999 došlo k výměně obsazení většiny pozic ve vedení střediska i oddílů. Starší generaci složenou převážně z pamětníků obnovy skautingu v 60. letech vystřídala mladší generace z řad R&R, kteří vyrostli již ve středisku obnoveném po Sametové revoluci. Významnou událostí byly povodně v srpnu 2002, které poničily obě klubovny. Podařilo se je však svépomocí uklidit a opravit a na podzim mohly normálně probíhat pravidelné páteční oddílové schůzky. V roce 2003 chlapecký kmen přišel o svou klubovnu v pronajatých prostorech „U holubářů“. Po dobu 5 let se oddíly vlčat a skautů z kapacitních důvodů klubovny „Na Panské“ během zimních měsíců scházely v tělocvičně SOU Horažďovice. V roce 2008 proběhla za velké pomoci rodičů a účasti všech členů střediska velká rekonstrukce klubovny „Na Panské“ a oddíl skautů získal klubovnu v bývalé „Loděnici“ v nedalekém parku Ostrov. Postupně se podařilo ve všech oddílech vybudovat systém výchovy nových generací vedoucích z řad roverů a rangers včetně doplňování potřebných kvalifikací (ČZ, VZ, zdravotnický kurz), takže se středisko nepotýká s většími problémy v obsazování funkcí. Od skromných začátků střediska po roce 1989 se podařilo podstatně rozšířit a zrenovovat střediskový inventář (klubovny a jejich vybavení, táborový materiál). Odrazem kvalitní práce v oddílech jsou velmi pěkné výsledky z účastí na Svojsíkově závodu a Závodu vlčat a světlušek. Trendem od roku 2005 je postupný nárůst členské základny až do současného stavu (k roku 2014) 103 členů.

Zajímavostí z historie střediska je, že potomci zakladatele střediska Jaroslava Cvacha také působili a dodnes působí ve středisku (už čtvrtá generace). Jednak jde o rodinu Vlčků (přímí potomci J. Cvacha), která působila ve středisku zejména v 60. a 90. letech minulého století, a jednak jde o rodinu Cvachů (potomci bratrance Jaroslava Cvacha), kteří působí jako vedoucí ve středisku i v současnosti.